Ahoj!
Abych se Vám trošku představil, jmenuji se Martin Lebeda a jsem fotograf.
Pocházím z Brna a žiji ve Valticích.
Nechci se nazvat jen svatebním fotografem, i když fotím převážně svatby.
Ale jsem SVATEBNÍ, RODINNÝ a PORTRÉTNÍ FOTOGRAF.
Ať máte zájem o nafocení svatby, rodiny, dětí či zamilovaného páru, já jsem připraven zachytit neopakovatelné momenty.
Snažím se zachytit upřímné a osobité fotografie, na které se budete vždy rádi dívat.
Jsem pro každou srandu a humor patří i do fotografie.
Teď napíšu něco kýčového, ale pravdivého. Focení pro mě není jen práce, ale je to hlavně i koníček.
Pokud Vás zajímá i něco osobnějšího, tak mám rád svíčkovou :)
A co dělám ve svém volném čase? Věnuji se mé rodině. Mám dvě úžasné děti.
Abych Vám dodal nejlepší možnou kvalitu fotografií tak fotím na střední formát.
A to jsem já, Váš fotograf MARTIN.
Jak to všechno začalo.....
Ne, nenarodil jsem se s fotoaparátem v ruce. A ani jsem nedostal od dědy svoji první zrcadlovku.
U nás v rodině moc focení nikoho nezajímalo. Ale pamatuji si na jednu fotografii, na které mám cca 4 roky, kde mám okolo krku fotoaparát. To byl ten začátek kariéry. Jen jsem čekal pouhých 23 let.
Ale i po těch 23 letech jsem nezačal fotit. Zajímal jsem se o natáčení. Hrozně moc mě bavilo natáčet. Takže jsem si koupil první kameru a učil se natáčet.
S focením jsem zkušenosti měl, ale více mě to táhlo k natáčení. Postupem času jsem začal natáčet komerční videa a zamiloval si produktové video. A jak šel čas a já stále točil a točil, začal jsem myslet na focení.
Koupil foťák a začal fotit.
Asi se budete smát, ale jako nadšený začátečník jsem fotil opravdu všechno. Postupem času jsem zůstal u focení hmyzu a zvířat. Pak nastal zlom a já začal víc a víc fotit lidi. Strašně mě to fascinovalo. Dokonce víc i jak svět hmyzu. Ty emoce co jdou zachytit.
A tohle mě začalo strašně moc bavit. Vzal jsem foťák a chodil po ulicích a fotil lidi.
Říká se tomu street a je to celkem těžká disciplína.
Ale nevěděl jsem, že si takhle začínám pomalu budovat kariéru svatebního fotografa.
Né, že bych fotil svatby na chodníku, ale tím nenápadným stylem focení. A jak jsem fotil lidi na ulici, tak se do toho připojilo občasné focení akcí, narozenin a různých událostí. A já věděl, že chci fotit víc a víc.
Tak jsem začal fotit i portréty, napřed bez blesků a pak s blesky. Učil se a vzdělával. Do focení jsem začal vkládat i znalosti z natáčení. A pak jsem si řekl, že přesně vím, co chci dělat, ale musím si to vyzkoušet.
Chci fotit svatby. A teď se ptáte: A jak si to mohl vědět, že to chceš fotit svatby když jsi žádnou ještě nenafotil?
No jednoduše. Při focení svatby dáte dohromady několik disciplín fotografie.
Reportážní fotografie, street, portrétní fotografie, macro. Prostě od každého něco.
A to od každého něco mě hrozně moc baví. Takže jsem si domluvil s kamarádem co svatby už fotí, že bych chtěl jít s ním. No a po první svatbě bylo rozhodnuto. Chci fotit svatby...
Říkal jsem si, zda se vůbec svojí vizáží hodím jako svatební fotograf. Mám rád tetování. Ale pak jsem si řekl: „Martine, máš sako a lidi přece nesoudí člověka dle vzhledu“. :D
No a zbytek se dozvíte třeba na focení. Rád mluvím.
